Please note that this is an archived site which is no longer updated.
For current updates, please visit: www.jakubzahradnik.com

  Jakub Zahradník

  NEWS ARCHIVE: [ 1 ]  [ 2 ]   [ 3 ]   DATES   RELEASES   CV   MEDIA   CONTACT   SITE MAP   ČESKY 


LYRICS

 

PÁN NA HOLENÍ

Tak velkýho člověka
už asi nenajdu
co by se vzdal všeho
a vzal mě na chajdu
na farmu lososovou
do tyrkysovýho moře
kde bych mohla vodpočívat
utopit svý hoře

Já bych mu pro změnu
vohřála kulajdu
zatopila v krbu a
dělala vrbu dobrajdu
Konečně se ňákej prám
katamaran škuner
zjevil na horizontu
já jsem tu sice sama
ale na chlapa snad abych stála frontu!

Hned byl k snídani kaviár
k vobědu chateaubriand pro dvě osoby
a večer
pak najednou nezbylo
už ani na boby
Tak velkýho člověka
asi dávno není
ikdyž –
kam hodim voko – –

Další pán na holení!



POSELSTVÍ STEPHANA WUNDERHORNA

Vesna větry smývá poslední sníh
na kopci Mnich muž či spíše jinoch
jezdí na saních
A s ním se osud vozí jak lehounký vzdych
vždyť je to Stephan Wunderhorn
z Merkendorfu kmán
co touhou v svět je hnán
a zůstal nepoznán – ten pan inkognito

Zatím co jaro vchází po údolích
ve hradbách ticho za okny tma
všichni na postelích
Náhle nocí zazní zvonivý smích
to zas je Stephan Wunderhorn
co brousí ostří hran
když bloudí kol tří bran
a hlásá pro nás naděj – –

Což necítíte
co už dávno tady je
a to je ráj
Jak ptáci zpřetrhali sítě
a je jich zase
plnej kraj

Kdo myslí si že město dělaj ulice a náměstí
je blázen jako ten co plní police je bez štěstí
zrovna jako ten co hlídá pozice je štěnice
johó!

Což necítíte
co už dávno tady je
a to je ráj
Ví každý dítě
že takhle to má být
proto se děti maj

Vždyť život nedělají jenom obchody a podvody
ani halí belí lebky zelí bordely a hospody
ale lidskej duch tak uvolněte vzduch pro svoje osudy
johó!

Jenže Stephan si na vlně euforie mnoho neužije
dřív přiletěl škrpál – teď už ani to
jen někdo třískne okenicí
a zase se dál spí – –

Tak jak osud krouží po nárožích
z Kapesní brány vše vidí stařec
snad tajný mnich
Něco sobě šeptá když slyší ten smích:
„To ty jsi Stephan Wunderhorn
co zůstal nepoznán
tebe zasvětím
neb jsi svůj a sám!“

Což necítíte
co už dávno tady je
a to je ráj
A snad se nebráníte tím
že jste to vy
co se moc ptaj

Kdo myslí že si myslí jak to chodí ve zdech márnice
a vidí snad i dál jako ten gurmán co jí z várnice
tak potěším ho nejvíc když mu řeknu: „další tvárnice...“
Johó! Johó! Johó!!

Jednou Stephan zmizel
snad zlomil si vaz
něco však přec po něm zbylo
– neznámý vzkaz



ANGEL 60 [aneb vůně sliv]

[parlando]
Tato píseň je z období, kdy jsem uložila svůj první soubor…
… ke spánku

[zpěv]
Já zamilovala se do hackera
co měl dlouhou chvíli
když poslal jednu banku do pekla
pro náhradní díly

Našla jsem jeho nickname v novinách
v rubrice BISka hlásí
říká si Angel 60 –
anděl důchodový spásy

My dali jsme si schůzku ICQ
já musila však předtím na kurz
to aby nenastala paseka
až vlezu přes počítač do burz

A cítila jsem se tak mladá
volnější než kdy dřív
půl života tak pěkně za sebou
na rtu příchuť zralých sliv

Má zpráva v nedbalkách ho zastihla
snad nečekal že jsem tak dobrá
že rozlousknu ten jeho kód –
čas narození toho obra

Tož dali jsme si schůzku osobní
tam v přítmí blikajících hlav
v kumbálu zasaženém povodní
vystlaném kolotočem trav

Člověk jako já se vždycky prozradí –
řekla jsem Dobrý den
tím šokla vypoulená pozadí
čumící do Oken

A cítila jsem se tak mladá
vlastně volnější než kdy dřív
půl století tak pěkně za sebou
a v sobě vůni zralých sliv

Má přítomnost ho hustě zasáhla
dosud měl všechno pod kontrolou
jeho kámoši jen němě zírali
co vyvádí tu s touhle Lolou

On poručil mi moji rakiji
sám ve whisky si vybral Iry
prý poštou dostává jen složenky
a mailem samé viry

Hned poslal solidní položku
ten můj Angel 60
já doufala než se rozední
nebudem si už dále psát

A cítila jsem se tak mladá
daleko mladší než kdy dřív
aniž si všim tak jsem vysmahla
zatímco čichal vůni zralých sliv

Nakonec ztratil ale rozvahu
chtěl ty peníze zas mít
zkoušel to dlouho až ho vyhmátli
však já mám dobrý rezidentní štít

A cítím se tak mladá
a taky šťastnější než dřív
půl života tak pěkně před sebou
a dávno vyčich odér zralých sliv

Lá la lá la la lá
la la lá la lá
lá la la la la lá
jó Angel 60
a vůně sliv


 


ZTEPILÉ VIRŽÍNKO

 

(kabaretní výstup)

[parlando]
Přišel za mnou tuhle jeden a ptá se
hele Pavko proč to blues je tak hořký
a já na něj koukala jak zjara
Co bys chtěl bobečku
snad ňákou limonádu jako v televízi
mejdlovou voperu vo tvý vizi
jak bohatneš
nebo máš představy ložený jako vokurky
v sladkobolným nálevu
nebo seš padlej na hlavu
Hele víš co ukaž mi svůj vůz
a já ti povim jaký je tvý blues

Myslim že se trochu vyděsil
jak jsem na něj takhle vyhrkla
jo se mnou to není žádnej Devětsil
ale desátá a ta ho vyvrklá
No a pak se do mě zavěsil
a já si odfrkla

[přejde do zpěvu]
Spojilo nás tohle
viržínko ztepilé
to je pokouření to je chuť!
pro trochu opilé
možná i pro vostatní
Bůh suď
To je přeci žrádlo
tak nadzvedni svý sádlo
já jsem taky jenom holka
krev mlíko
a rtuť

[přechází po sále a nabízí viržínka]
Ztepilé viřžínko
nabídnu vespolek
dejte si se mnou páva
ahoj já jsem Pavka
brý den pane Vodkolek
to nejste vy?
právě jsem vám chtěla říct jak zbožňuju ty vaše housky
hehe
to sou ale kousky!
Viržínko ztepilé
slovenská Brazílie
toť chutí defilé
a ježiš ze mě lije
dejte si se mnou páva
pozor z vás je cejtit tráva
publikum horkokrevné
ta správná směs
na stehně válené
no to je jazz!

Sblíží nás tohle
viržínko ztepilé
to je pokouření to je chuť!
pro trochu opilé
možná i pro vostatní
Bůh suď
To je přece žrádlo
tak nadzvedni svý sádlo
já jsem taky jenom holka
krev mlíko
a rtuť

Viržínko viržínko
to je ale slovo!
a nemělo by se v něm psát ypsilon?
jo abych nezapomněla:
nezapomeňte z něj
vyjmout silon!

 


SAD V BÍLÉM SVĚTLE

 

Tak to světlo svítí dál
jó tak to bílý světlo svítí dál
je na planetě utajenej grál
i když se tomu zrovna někdo smál
a jenom kvůli němu lidem odpouštím
sama se v jeho stínu rozpouštím
jó pardón pardón nevadí
ještě snesu trochu toho zla

Tak podle plotu mě to táhne dál
jdu po štěkotu tam co klášter stál
jdu pro nicotu kde jinej ostrouhal
a jdu dál přes železniční val
táhne mě to kupředu
na tu starou zahradu
jó pardón pardón nevadí
ještě snesu trochu toho zla

To bílý světlo to je věčný
jak ho nepoznáte nejste vděčný
dech kostí – habal garmin – v něm vane
já čekám že se něco stane
jen kvůli němu ještě něco lidem odpustím
než se sama do něj rozpustím
jó pardón rešpekt nevadí
ještě budu rozdávat chvíli trochu dobra

Tak za oblohou mě to táhne dál
takový ticho jak když ztichne sál
a přece že by tu se mnou někdo stál
něco mi radil podával
hledám svoji zplevelenou zahradu
nenacházím klíče plot i bránu do sadu
jó pardón pardón nevadí
ještě budu rozdávat chvíli dobro

[solo]

pardón pardón nevadí
už není dobra ani zla

Já vám odpouštím odpouštím odpouštím
a už se rozplývám mizím rozpouštím
život je od zdi ke zdi
z mlází do houští
vznikaj tu bílý místa jak někde na poušti
co se to stalo s mojí álejí
kořeny s hlínou se tu válejí
jó pardón pardón nevadí
ještě snesu toho zla krapet

To světlo svítí bez stínu je grál
malej kluk si s ním teď na zahradě hrál
já jdu do neznáma koukám do všech stran
jsem jako vánek jindy uragán
cestou plaším samý hejna vran
jó pardón pardón pardón
pardón pardón pardón
pardón pardón pardón
pardón pardón...
nevadí – –



ALCHYMIE ŽIVOTA

Myší dírou
neprolezu s mojí vírou
ani strašák na poli
ani hadr na holi
mi neukáže směr

Pod mou hřívou
hledám chvíli jasnozřivou
vždyť kolik myších děr
tolik lidských věr
kde potom najít směr?

Žití bídou
je zabejvat se každou hnídou
to jsem nikdy nechtěla
tak jsem jiná docela
než obyčejnej den

Leptat sírou
ale kdo ví jakou mírou
jen ať si v baňkách kolotá
alchymie života
a otevře mi zem – –

Jestli Alenka jsi
tak zázrak žádala jsi
a všechno připadá ti
jak přistřižený vlasy
Tak nedej blbům nárok
a uhoď do gran cassy
teď právě nalezla jsi
vlastní evangelium –

Multi famam conscientiam pauci verentur...

Alelujá alelujá
– ani strašák na poli
ani hadr na holi
vám neukáže směr

Alelujá alelujá
– vždyť kolik myších děr
tolik lidských věr
kde potom najít směr!

Myší dírou
nemusím už
prolézt s vírou

 


graphic line by Ulli Kaiser, web designed by Petr Košař, © 2005-8 Jakub Zahradník